Bez rentgenu se dnes neobejde žádná stomatologická ordinace a s rentgenovým vyšetřením se v ní setká každý pacient. Rentgenové zařízení nám, stomatologům, umožňuje stanovit správnou diagnózu a naplánovat další léčbu. Bez počítačové tomografie se například neobejdeme při implantacích, bez intraorálního snímku zase při ošetření kořenových kanálků. K RTG zařízením patří:
Intraorální RTG
Panoramatický RTG
Počítačová tomografie
Přirozeně se naskýtá dotaz, jestli použití RTG nepředstavuje pro pacienta zdravotní riziko.
Nejdříve si uveďme několik základních pojmů souvisejících s RTG. Ionizující záření se měří ve zvláštních jednotkách – sievertech (Sv), případně v jednotkách tisíckrát či dokonce miliónkrát menších (mSv nebo mikroSv).
Dále si připomeňme, že všude kolem nás jsou zdroje přírodního záření – tj. kosmické záření, půda, stavební materiály, o radionuklidech v poživatinách a vodě ani nemluvě. Průměrná světová radiační dávka z přírodních zdrojů, spočtená v úhrnu na osobu za rok, se rovná 2400 mikroSv, s rozptylem od 1000 dо 10000 mikroSv. Uvedená dávka závisí na sloužení půdy a na nadmořské výšce. Přibližná radiační dávka v Čechách je 2500 – 3000 mikroSv/rok. Toto záření pro nás nepředstavuje žádný problém, protože náš organismus se mu přizpůsobil v průběhu evoluce.
Každý z nás je navíc vystaven individuální dávce záření z počítače, mobilu, mikrovlnné trouby, cestování letadlem a lékařských vyšetření.
V tabulce jsou pro porovnání uvedeny některé dávky záření
Zdroj záření | Dávka v mikroSv |
Přirozená radioaktivita v ČR za rok | 2500 – 3000 |
Přirozená radioaktivita v ČR za den | 7 – 8 |
Mezikontinentální přelet (např. ČR- USA) | 80 – 120 |
Přelet v rámci kontinentu | 20 – 40 |
Spirální počítačová tomografie v nemocnicích | 1000 – 3000 |
Digitální intraorální snímek se zářením ve tvaru kužele (radioviziografie) | 1 – 3 |
Digitální panoramatický snímek | 5 -15 |
Tomografie se zářením ve tvaru kužele CBCT ve stomatologii (v závislosti na velikosti senzoru) | 10 – 33 |
CBCT s vysokým rozlišením (používá se v endodoncii) ve stomatologii | 22 – 79 |
Z výše uvedených údajů vyplývá, že i zvýšená radiační dávka při nejrozsáhlejším stomatologickém vyšetření (počítačová tomografie) je nižší nebo rovna cestě letadlem, a v porovnání s ostatními zdroji je zcela nepatrná a organizmem téměř nezaznamenatelná.
Častým námětem dotazů je i rentgenová diagnostika v těhotenství
Rovnou si řekněme, že v těhotenství by se v případě potřeby diagnostika pomocí RTG měla provádět po 1. trimestru, tj. od 12 týdnů. Od tohoto období je plod v tomto směru nejméně citlivý.
Například při intraorálním snímku je radiační dávka 1 mikroSv, což je mnohem méně, než přibližná účinná dávka z přírodních zdrojů za 1 rok (3000 mikroSv). Dosud se nevyskytly případy, kdy by tak malé radiační dávky znamenaly jakékoli nebezpečí.
Stručně řečeno, potenciální zdravotní riziko z RTG vyšetření například v kompletní zubní péči je nesrovnatelně nižší, než v případě jiných nebezpečných situací, s nimiž se v životě dnes a denně setkáváme (úrazy v domácnosti, dopravní nehody, následky nezdravého životního stylu apod.).
Naopak správně stanovená diagnóza nebo přesně naplánovaná implantace mají daleko větší význam než dávka záření, jíž jsme vystaveni.