Bílé až žluté, červeně ohraničené nenápadné vřídky či puchýřky v ústní dutině nazývané afty postihují více než pětinu populace vyspělých zemí a jak jistě potvrdí všichni z těch, kterých se tato nepříjemnost alespoň jednou dotkla, opravdu dokáží pokazit den (resp. hned několik dnů, které do vyléčení musejí vždy uběhnout). I přes poměrně vysokou četnost výskytu o aftách stále nevíme ani zdaleka vše a samotná příčina jejich vzniku je zahalena v temnotě našich nekompletních znalostí. Co o aftách tedy vlastně víme? A jak s nimi bojovat?
Co jsou afty?
Afta je de-facto puchýřek o velikosti 1 – 4 mm (vzácně se ale mohou vyskytnout i takové, které dosahují velikosti v řádu několika málo centimetrů). Ve chvíli, kdy puchýřek praskne, promění se ve vřídek. Zajímavostí je, že afty se v ústní dutině netvoří všude, ale jen na určitých místech. Typické jsou afty na jazyku, především jeho stranách a spodní části, na měkkém patře a patrovém oblouku či dokonce na mandlích. Na tvrdé části patra nebo na dásni ale naopak nevznikají, neboť zde je sliznice zrohovatělá, tzv. keratinizovaná.
U někoho se afty objevují pouze občas, u jiných lidí naopak velmi často. Pro všechny postižené je však zásadní, že afta je v naprosté většině případů poměrně bolestivá a citlivá. Tento fakt komplikuje a znepříjemňuje mluvení, žvýkání, nebo třeba jen obyčejný úsměv a to, že afty i jejich průvodní znaky jsou popisovány již ve starověkých lékařských spisech je jen malou útěchou. Potěšující je alespoň nulová nakažlivost aft a neexistence přenosu z člověka na člověka.
Rizikové faktory a prevence aft
Přesná příčina onemocnění není dosud známá. Obvyklí podezřelí jako bakterie a viry jsou díky klinickým studiím „z obliga“ a neprokázal se ani vliv nedostatku vitamínů. Užívání multivitaminových prostředků z toho důvodu bohužel nemůže fungovat jako prevence jejich vzniku. Obecné výsledky ale naznačují, že jistý vliv sehrává stres či hladina některých hormonů (pravděpodobně proto se afty vyskytují také u některých žen před menstruací). Svoji roli sehrává též mechanické poškození sliznice, které může vzniknout díky rovnátkům, nevhodnému zubnímu kartáčku, tvrdým a ostrým potravinám (např. chipsy) atd.Jako další možné příčiny vzniku aft jsou uváděny alergie, genetická predispozice či poruchy autoimunity a pravděpodobnost výskytu aft zvyšují i některé další choroby, např. celiakie.
Na definitivní odpovědi si budeme muset ještě nějakou dobu počkat, přesto se vyplatí dávat si pozor na poškození a mikroskopické trhliny v ústní dutině jakožto základ prevence proti vzniku aft.
Jak léčit afty?
Přesně cílená léčba aft v současné době bohužel neexistuje, afty se nicméně zhojí samovolně, nejčastěji do osmi až deseti dnů. U velkých aft je potom doba hojení delší. Pro snazší a rychlejší zahojení je důležité vyvarovat se konzumace agresivních potravin a nápojů (horké nápoje, příliš kořeněná jídla). Pozitivní vliv má také přikládání sáčků s heřmánkovým čajem, potírání aft medem nebo žvýkání lékořice. Výplachy úst vlažnou, slanou vodou jsou taktéž uváděny jako dobrá podpora hojení. Často jsou doporučovány i probiotické jogurty, neboť pomáhají napravit bakteriální rovnováhu v ústní dutině, což hojení aft taktéž napomáhá. Použít lze i potírání aft roztoky s anestetickým účinkem, které mohou především ulevit od bolesti.
V běžných případech není návštěva zubního lékaře kvůli aftám nezbytná, pokud jimi ale dotyčný trpí opravdu často, pokud dorůstají do nadstandartních velikostí nebo je jejich bolestivost opravdu vysoká, vyplatí se lékaře navštívit. Dobrým důvodem je i fakt, že v některých případech mohou být afty projevem jiného, mnohem závažnějšího, onemocnění. V nejhorším případě i rakoviny úst.
