Bez rentgenu se dnes neobejde žádná stomatologická ordinace a s rentgenovým vyšetřením  se v ní setká každý pacient. Rentgenové zařízení nám, stomatologům, umožňuje stanovit správnou diagnózu a naplánovat další léčbu. Bez počítačové tomografie se například neobejdeme při implantacích, bez intraorálního snímku zase při ošetření kořenových kanálků. K RTG zařízením patří:

Intraorální RTG
Panoramatický RTG
Počítačová tomografie

Přirozeně se naskýtá dotaz, jestli použití RTG nepředstavuje pro pacienta zdravotní riziko.

Nejdříve si uveďme několik základních pojmů souvisejících s RTG. Ionizující záření se měří ve zvláštních jednotkách – sievertech (Sv), případně v jednotkách tisíckrát či dokonce miliónkrát menších (mSv nebo mikroSv).

Dále si připomeňme, že všude kolem nás jsou zdroje přírodního záření – tj. kosmické záření, půda, stavební materiály, o radionuklidech v poživatinách a vodě ani nemluvě. Průměrná světová radiační dávka z přírodních zdrojů, spočtená v úhrnu na osobu za rok, se rovná 2400 mikroSv,  s rozptylem od 1000 dо 10000 mikroSv. Uvedená dávka závisí na sloužení půdy a na nadmořské výšce. Přibližná radiační dávka v Čechách je 2500 – 3000 mikroSv/rok. Toto záření pro nás nepředstavuje žádný problém, protože náš organismus se mu přizpůsobil v průběhu evoluce.

Každý z nás je navíc vystaven individuální dávce záření z počítače, mobilu, mikrovlnné trouby, cestování letadlem a lékařských vyšetření.

V tabulce jsou pro porovnání uvedeny některé  dávky záření

Zdroj záření  Dávka v mikroSv
Přirozená radioaktivita v ČR za rok 2500 – 3000
Přirozená radioaktivita v ČR za den 7 – 8
Mezikontinentální přelet (např. ČR- USA) 80 – 120
Přelet v rámci kontinentu 20 – 40
Spirální počítačová tomografie v nemocnicích 1000 – 3000
Digitální intraorální snímek se zářením ve tvaru kužele  (radioviziografie) 1 – 3
Digitální panoramatický snímek 5 -15
Tomografie se zářením ve tvaru kužele CBCT ve stomatologii    (v závislosti na velikosti senzoru) 10 – 33
CBCT s vysokým rozlišením (používá se v  endodoncii) ve stomatologii 22 – 79

 

Z výše uvedených údajů vyplývá, že i zvýšená radiační dávka při nejrozsáhlejším stomatologickém vyšetření (počítačová tomografie) je nižší nebo rovna cestě letadlem, a v porovnání s ostatními zdroji je zcela nepatrná a organizmem téměř nezaznamenatelná.

Častým námětem dotazů je i rentgenová diagnostika v těhotenství

Rovnou si řekněme, že v těhotenství by se v případě potřeby diagnostika pomocí RTG měla provádět po 1. trimestru, tj. od 12 týdnů. Od tohoto období je plod v tomto směru nejméně citlivý.

Například při intraorálním snímku je radiační dávka 1 mikroSv, což je mnohem méně, než přibližná účinná dávka z přírodních zdrojů za 1 rok (3000 mikroSv). Dosud se nevyskytly případy, kdy by tak malé radiační dávky znamenaly jakékoli nebezpečí.

Stručně řečeno, potenciální zdravotní riziko z RTG vyšetření například v kompletní zubní péči je nesrovnatelně nižší, než v případě jiných nebezpečných situací, s nimiž se v životě dnes a denně setkáváme (úrazy v domácnosti, dopravní nehody, následky nezdravého životního stylu apod.).

Naopak správně stanovená diagnóza nebo přesně naplánovaná implantace mají daleko větší význam než dávka záření, jíž jsme vystaveni.

 

 

 

Share: