Ústní dutina dokáže člověka řádně potrápit a zvuk zubařské vrtačky často děsí i ty nejotrlejší z nás. Nejsou to však vždy jen zuby samotné, jejichž onemocnění nám znepříjemní život. Neméně závažné jsou onemocnění dásní. Typickou nepříjemností spojenou s dásněmi je potom jejich zánět, problém, se kterým se během života setká až 80 % populace a který – v případě, že mu není včas věnována dostatečná pozornost – hrozí přerůst až v nebezpečnou parodontózu, která může skončit až ztrátou zubů. Zánět dásně není radno podceňovat. První linií obrany proti němu je potom dostatečná informovanost: jak zánět vzniká, jak se projevuje a jak se chovat, pokud nás postihne?

V podobě onemocnění a problémů dutiny ústní si na nás evoluce přichystala bič, kterým často trestá, byť i malé, zaváhání v péči o ni. Zubní kaz či parodontóza jsou pojmy dobře známé prakticky každému člověku. Zubní gingivitida je sice název, nad kterým si naopak bude mnoho lidí lámat hlavu, nejedná se však o onemocnění, které by snad bylo v porovnání s těmi výše uvedenými méně časté, ba právě naopak. Tímto onemocněním trpí více než 80 % lidí (u středoevropanů je to až plných 90 %). Nepodléhejme však pocitu, že takto významná rozšířenost značí malou závažnost. Zubní gingivitida může totiž za určitých podmínek přerůst až v parodontitidu. Před tímto onemocněním je tak rozhodně třeba mít se na pozoru.

Bruxismus je lékařský název pro skřípání zubů. Jde o nekontrolované zatínání zubů či šoupání zubů po sobě.

V praxi se lékaři mohou setkat s dvěma druhy bruxismu– denní a noční.

Při denním bruxismu většinou lidé zatínají zuby například při soustředění, ale s touto formou se dá pracovat. Stačí jen, když na to bude pacient myslet a tím to může sám ovlivnit, popřípadě tomu zamezit.

Abychom správně porozuměli tomu, proč má paradontóza tak velký vliv na vypadávání zubů, musíme začít anatomií.

Zub je poměrně pevně připevněn v kostním lůžku. Jeho připevnění má z větší části na svědomí závěsný aparát zubu. To jsou vazivová vlákna, která spojují kořen zubu s již zmiňovaným kostním lůžkem a dále spojují krček zubu s dásní.

Zubní plak je bílo-žlutá měkká hmota, která se neustále vytváří na zubech a podél Vašich dásní. Plak obsahuje bakterie, které způsobují problémy v dutině ústní.

Škodí nám ve dvou ohledech.

Bakterie, které zubní plak obsahuje, produkují kyseliny, které pomaličku rozleptávají zubní sklovinu a při jejich delším působením vznikají zubní kazy.

Zubní kaz postihuje lidstvo už od počátku věku. Jedná se o nejčastější onemocnění, které zastihlo minimálně 90% populace a téměř 100% populace Evropy .

Je to lokalizované infekční onemocnění, které narušuje a ničí tvrdé tkáně zubu.

Zubní kámen velmi snadno vzniká, hůře se odstraňuje a ještě horší jsou potom problémy, které může našim zubům a vůbec celé ústní dutině způsobit. Mnoho problémů se zuby má společného jmenovatele – naši vlastní laxnost a nedostatečnou pozornost, kterou jim věnujeme. Zubní kámen není výjimkou, prevence jeho vzniku není složitá. Protože ale zubní kámen nebolí a nepůsobí v začátku žádné problémy, v mnoha případech dostane dostatečně volné pole působnosti na to, aby – obrazně řečeno – zapustil dostatečně pevné kořeny a mohl nám začít škodit doopravdy. Jak tedy zubní kámen vzniká? V čem spočívá prevence a jak se ho lze zbavit?

Bílé až žluté, červeně ohraničené nenápadné vřídky či puchýřky v ústní dutině nazývané afty postihují více než pětinu populace vyspělých zemí a jak jistě potvrdí všichni z těch, kterých se tato nepříjemnost alespoň jednou dotkla, opravdu dokáží pokazit den (resp. hned několik dnů, které do vyléčení musejí vždy uběhnout). I přes poměrně vysokou četnost výskytu o aftách stále nevíme ani zdaleka vše a samotná příčina jejich vzniku je zahalena v temnotě našich nekompletních znalostí. Co o aftách tedy vlastně víme? A jak s nimi bojovat?