Zubní sklovina je velmi tvrdý a odolný materiál, který chrání vnitřní části zubu. Je to také právě sklovina, která dává zubům tolik chtěnou bílou barvu. V případě, že je sklovina oslabená a její tloušťka se sníží, prosvítající zubovina dává zubům nevzhlednou žlutou barvu. Velmi nebezpečné jsou však především praskliny vzniklé při úrazech nebo např. jako důsledek skusu do zapomenutého kamínku v rýži, pecky apod. Speciální případ představuje bruxismus (skřípání zubů), jenž zuby a sklovinu velmi silně zatěžuje a může vést k jejich poškození. Jak přesně praskliny skloviny vznikají? Co mohou praskliny způsobit? A jak lze praskliny řešit?
Jak zuby praskají?
Některé z možných příčin praskání zubů již byly zmíněny v úvodu. Obecně je nejčastější příčinou prasklého zubu jeho mechanické poškození. Ačkoliv je sklovina nejtvrdší částí lidského těla, dostatečně silný náraz jí samozřejmě může poškodit. Taktéž zmíněný bruxismus vede často k praskání zubů. V případě tzv. denního bruxismu je možné jej vědomě minimalizovat, u bruxismu nočního je jedinou obranou před praskáním zubů speciálně vyrobený chránič.
Praskání zubů často způsobují i staré amalgámové plomby, v tomto případě je praskání zubu de-facto pokračováním procesu praskání vlastní plomby a je proto na místě v okamžiku odhalení prvních trhlin o její výměně za tzv. „bílé“ plomby modernějšího typu, které zub výrazně zpevní.
Jak praskliny diagnostikovat a jak reagovat?
V případě velkých prasklin či dokonce odlomení části zubu (velmi náchylné jsou k praskání již mrtvé zuby) je těžké si problému nevšimnout. Je však třeba jej rychle řešit. I odlomenou část zubu je v některých případech možné zachránit, základní podmínkou je ale uchování odlomené části ve vlhkém prostředí a samozřejmě bezodkladná návštěva zubního lékaře.
Druhou skupinu případů tvoří mikrotrhliny, malé praskliny, které lze v některých případech objevit pečlivou prohlídkou vlastních zubů v zrcadle, jindy je třeba mikroskopu v ordinaci zubního lékaře. Je třeba dát pozor také na zubní kazy, neboť neléčený kaz může zub oslabit a narušit natolik, že výsledkem bude další prasklina.
Jak na prevenci?
Je zřejmé, že základním prvkem prevence proti praskání zubů je především opatrnost a vyhýbání se situacím, které by mohly skončit poškozením zubů. Nedílnou součástí prevence je též důsledná zubní hygiena a péče o chrup, které udrží sklovinu co nejdéle silnou a tím i méně náchylnou k praskání.
Zapomínat nelze ani na pravidelné kontroly chrupu v ordinaci stomatologa. Při včasném odhalení prvních prasklin lze problém totiž poměrně dobře řešit. Je dobré mít na paměti, že se zvyšujícím se věkem je sklovina přirozeně oslabována a péči o ni je třeba věnovat o to více energie.